Mezi dny 1.7. - 15.7. jsem měl tu krásnou možnost se již poněkolikáté zúčastnit Letního farního tábora v Čermné ve Slezsku, tentokrát však poprvé z pozice vedoucího. Letos jsme společně zavítali do Galie, přesněji řečeno do poslední Římany nedobyté vesnice, kde jsme za doprovodu Asterixe a Obelixe zažili spoustu napínavých dobrodružství a pomohli jsme jim splnit čtyři náročné úkoly od Caesara, jejichž splnění bylo jeho podmínkou pro zachování míru s vesnicí. Mezitím jsme se ale také zúčastnily Olympijských her, zavítali do dalekého Egypta nebo i navštívili Britské ostrovy. O zábavu a program tedy určitě nouze nebyla :) Tábor se ale jinak nesl v přátelském a pohodlném duchu s úsměvy na tvářích, převážně bez zranění a bolístek a za přítomnosti skvěle vařících kuchařek, které nás po náročné hře vždy do plna nasytily :). Já osobně si tábor velmi užil a všem, kteří na tento úžasný tábor ještě z nějakého důvodu nejeli, bych rozhodně doporučil, protože podobné zážitky a vzpomínky z léta, které si odsud odvezeš, jen tak někde nenajdeš :-).
Za vedoucí Matouš Geryk
Hned v první červencový den se skupinka 45 mladých, nadějných galských bojovníků v doprovodu jejich nadřízených vydala na prosbu náčelníka poslední Římany nedobyté vesnice Majestatixe do jeho vesnice nazývané Čermná ve Slezsku. Tam přišli na to, že Caesar se snaží vesnici dobýt a jediným řešením, jak by Galové mohli zpět získat svou nezávislost, je splnění 4 úkolů zadanými nikým menším než Cesarem samotným. Sotva však porazili gladiátory a tím splnili první úkol, obdrželi pozvánku na olympiádu od samotného olympského krále. Při olympijském zahájení král nezapomněl podotknout, že vítěz dostane za ženu jeho dceru princeznu Irinu. Galové se sice snažili vyhrát a tím získat ruku princezny pro jejich přítele Lovestorixe, jenže jejich záměry jim brzy překazil Caesarův podlý syn Brutus. Ten poté zajal Lovestorixe s tím, že pokud mu Galové nepředají jejich kouzelný lektvar, tak Lovestorixe již nikdy neuvidí a obvinil Galy z dopingu. Galům se ale nakonec pomocí lsti podařilo dokázat, že jediný, kdo celou olympiádu podváděl byl právě Brutus a tak Irina připadla Lovestorixovi. Následoval druhý úkol, ve kterém Galové bojovali nejen proti hrůzostrašné příšeře, ale také proti tmě, která se snesla na celý kraj. To se jim také povedlo, a tak už měli polovinu úkolů splněno. Poté k nim přišel přední Kleopatřin architekt Numerobis s prosbou o pomoc - Kleopatra mu nařídila postavit pro ni a pro Caesara ten nejlepší palác na celém světě s výhrůžkou, že jestli to neudělá, tak bude krokodýlům předhozen jako mněhně. Galové byli dobrého srdce a tak se s Numerobisem vydali do Egypta. Stavba probíhala docela v pořádku, než si pro Galy přišla stráž a uvěznila je ve věznici s tím, že otrávili dort pro Kleopatru. To si ovšem Galové nedali líbit a tak si našli cestu z věznice ven a poté se setkali s Kleopatrou a vyšlo najevo to, že Kleopatřin dort nechal otrávit někdo z Caesarových podřízených, aby Kleopatra nemohla dostavět palác a tím by prohrála sázku s Caesarem. Kleopatra se pak s Caesarem usmířila, odměnila Numerobise a Galové se vydali zpět domů. Po cestě splnili 3. Caesarův úkol - porazit bájné krokodýly. Jenže cesta po moři nebyla poklidná tak, jak by si všichni přáli a po chvíli se dozvěděli, že se dostali na Britské ostrovy. Tam se zprvu Galové museli naučit, jak se chovat a poté se na ně přišla podívat i samotná královna. Od té se dozvěděli, že Brutus sesadil a vězní Caesara a že také poslal své vojáky dobýt Británii. Galové se nabídli, že pomůžou s výcvikem vojáků, což bylo nelehké, ale oni to zvládli. Poté porazili Brutovy vojáky a konečně se mohli vrátit zpět do své vlasti. Při tom splnili poslední úkol - najít náramek bohyně Afrodity, jenže po cestě zjistili, že jim chybí jejich vesnický druid a jediný výrobce kouzelného lektvaru Panoramix. Do toho se měli utkat ještě jednou s Brutem a s jeho vojáky, a tak byli plni obav, jak to bez kouzelného lektvaru všichni mimo Obelixe zvládnou. Šlo to ztuha, ale nakonec byli Panoramix s Caesarem osvobozeni, Brutus potrestán a Galové pro všechny galské osady získali svobodu. Následovala bohatá hostina a již patnáctého července se všichni v pořádku vrátili do svých jednotlivých vesniček plni vzpomínek a obklopeni novými přáteli. Galové si po celou dobu nemohli na nic stěžovat - počasí přálo, polní kuchyně byla výtečná, každý den se ztišili a odpočinuli si při duchovním programu a tak byli mimo dobrého jídla a vodních bitev občerstvováni také Duchem Svatým.
Za děti Jana Pizúrová